Včelařská konference

Ano,pod akáty to nádherně voní,což znamená,jak jsem minulý týden předpověděl,že se máme na co těšit.Snad to počasí vyjde a moc se to nezprzní.Před čtrnácti dny jsem vytáčel první med s průměrem 10kg na včelstvo,který mám uskladněný v 5ti litrových sklenicích.Začíná světlat a tuhnout. Ve vrchní části sklenic pod hrdlem se vytváří mapovité krystalické prstenece,což je známka dostatečně vyzrátého medu bez vody a jsem si jistý,že tento med nezkvasí.Myslím si,že takto vyzrálého jarního medu časně vytočeného lze dosáhnout jen u úlů s větratekným dnem a s otevřenýma očkama ve všech nástavcích.Vytáčel jsem jen plně zavíčkované plásty a někdy se podivuji řadě včelařů o problémech spojených s tímto kvašením prvního medu.

Zapoměl jsem se podepsat.
Petr Zpěvák
UH.Hradiště

Taky mě zbyly zásoby ze zimy.Ale Já je použiji k tvrbě oddělků.Zdravím

Taky mě zbyly zásoby ze zimy.Ale Já je použiji k tvrbě oddělků.Zdravím

Proč by to měly být zimní zásoby? úly byly zjara v jednu chvíli kriticky prázdné, snůška z ptačích třešní a pampelišek přišla za pět minut dvanáct. také jsem trochu z odtočil - bylo toho sice málo, ale základní potřeba rodiny je pokrytá...
------------------------------------------------------
Taky mě zbyly zásoby ze zimy.Ale Já je použiji k tvrbě oddělků.Zdravím

Zdravim,

opak je pravdou, osobne problem s medem s vysokym obsahem vody nemam. Mel jsem moznost vsak toto tema konzultovat s vyzkumnym ustavem včelarskym. Problem s medem s vysokym obsahem vody je u vcelstev nastavkovych (velky prostor) a zasitovane otevrene dno. Vcely vickovaly i med s obsahem vody 20 %. Az kdyz uly ze spoda utesnili, zuzili cesna, vcelam se med podarilo zahustit.
Pokus delali na jizni Morave- kvetovy med -jedna vcelnice, stejny typ linie vcel , rozdilne pouze uly. U starych ulu s pevnym dnem, mel med o 1,5-2 % mene vody nez nastavkovy s otevrenym zasitovanym dnem.

PZ

Síťaři odpustí.

Z toho vychází fakt, že zasíťované dna jsou překonanej výstřelek doby.
Při VMS také není potřeba mít síto místo pevné desky a smysl vidím
hlavně u síťovaných vík a to pro kočovníky. (dodávání vody a vzduchu
při převozu) Myslím, že včelařství by mělo být hlavně ve vypouštění
nepoužitelných věcí a tento výstřelek mám vyzkoušený právě s takovým
výsledkem.

_gp_

2010/5/27 Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>:
> Zdravim,
>
> opak je pravdou, osobne problem s medem s vysokym obsahem vody nemam. Mel
> jsem moznost vsak toto tema  konzultovat s vyzkumnym ustavem včelarskym.
> Problem s medem s vysokym obsahem vody je u vcelstev nastavkovych (velky
> prostor) a zasitovane otevrene dno. Vcely vickovaly i med s obsahem vody 20
> %. Az kdyz uly ze spoda utesnili, zuzili cesna, vcelam se med podarilo
> zahustit.
> Pokus delali na jizni Morave- kvetovy med -jedna vcelnice, stejny typ linie
> vcel , rozdilne pouze uly. U starych ulu s pevnym dnem, mel med o 1,5-2 %
> mene vody nez nastavkovy s otevrenym zasitovanym dnem.
>
> PZ
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Ale o dost líp se odečítají spady, není to promícháno mrtvolkami a včely roztoče nezkreslují úklidem. Taky vzorky na varroázu, posílané začátkem roku jsou podstatně lepší bez mrtvých včel (i když popravdě řečeno si myslím že tohle celé je v mnoha případech zbytečnost, spočítám si to líp sám a vím u každého včelstva... ale uznávám ne každý má zdravý zrak a málo včelstev, že to upočítá).
Takže síťované dno zas jako takový přežitek nevidím - když tam moc fičí vlhký vzduch, není nic jednoduššího, než dát podložku + případně lehce utěsnit ;) Mám oba typy a síťované dno mi vyhovuje líp. Zkrátka každý dle svého gusta a mě tenhle výstřelek naopak slouží dobře.





----------------

Síťaři odpustí.

Z toho vychází fakt, že zasíťované dna jsou překonanej výstřelek doby.
Při VMS také není potřeba mít síto místo pevné desky a smysl vidím
hlavně u síťovaných vík a to pro kočovníky. (dodávání vody a vzduchu
při převozu) Myslím, že včelařství by mělo být hlavně ve vypouštění
nepoužitelných věcí a tento výstřelek mám vyzkoušený právě s takovým
výsledkem.

_gp_

2010/5/27 Pavel Zajicek :
> Zdravim,
>
> opak je pravdou, osobne problem s medem s vysokym obsahem vody nemam. Mel
> jsem moznost vsak toto tema konzultovat s vyzkumnym ustavem včelarskym.
> Problem s medem s vysokym obsahem vody je u vcelstev nastavkovych (velky
> prostor) a zasitovane otevrene dno. Vcely vickovaly i med s obsahem vody 20
> %. Az kdyz uly ze spoda utesnili, zuzili cesna, vcelam se med podarilo
> zahustit.
> Pokus delali na jizni Morave- kvetovy med -jedna vcelnice, stejny typ linie
> vcel , rozdilne pouze uly. U starych ulu s pevnym dnem, mel med o 1,5-2 %
> mene vody nez nastavkovy s otevrenym zasitovanym dnem.
>
> PZ
>

U starych ulu s pevnym dnem, mel med o 1,5-2 % mene vody nez nastavkovy s otevrenym zasitovanym dnem. P.Z.

Súhlasím, niekedy si neuvedujeme, že veľký prísun vlhkého vzduchu (a nočný vzduch býva naozaj vlhký) v noci, keď sieťové dno včely zvlášť pri chladnejších ránach (aj dnes bolo len 11°C) neobsadzujú a tento vlhký vzduch môže odovzdať do nezaviečkovaných buniek s medom svoju vlhkosť.
Ja som nikdy s týmto problém nemal, práve preto, že úľové dná mám uzavreté.

opak je pravdou, osobne problem s medem s vysokym obsahem vody nemam. Mel jsem moznost vsak toto tema konzultovat s vyzkumnym ustavem včelarskym. Problem s medem s vysokym obsahem vody je u vcelstev nastavkovych (velky prostor) a zasitovane otevrene dno. Vcely vickovaly i med s obsahem vody 20 %. Az kdyz uly ze spoda utesnili, zuzili cesna, vcelam se med podarilo zahustit

Pokud výzkumný ústav řeší hustotu medu takovým způsobem, tak se tomu divím.
Podle tohoto pokusu bych ze skleněných úlů nic nevytočil. Podmety celé otevřené Dřevěné úly nemám. Včelám zahuštění medu dá hodně práce, a něco přitom taky spotřebují, zvláště když není teplo a ještě je vlhko. Práci včelám ušetřím, když vodu odstraním sám. A sobě taky, protože snadno vytočím.Včelám z malých buněk dám med do velké buňky na 100kg a zavíčkuji, hlídám hustotu. Musím stáčet pokud ještě med teče, potom jedině nabírat. Žádnou vrtačku, hranol, ohřívání, spirálu atd. nepoužívám. Trochu medu z minula ano, a fysiky.
http://leteckaposta.cz/493945079
B.V.

No možná to bude v tom rozdílném materiálu úlu. Ve skleníku je taky vlhkost i když tam je teplo, voda prostě nemá kudy utéct a sráží se na skle.( ve skleníků )proto musíte větrat a větrání není tolik účinné, když je venku vlhko. Dřevo může tuto vlhkost absorbovat a při vhodných podmínkách odpařovat povrchem. Uzavřením otvorů ze zabrání vstupu vzdušné vlhkosti a její následné absorbace medem.

Tom


Podle tohoto pokusu bych ze skleněných úlů nic nevytočil. Podmety celé otevřené Dřevěné úly nemám. Včelám zahuštění medu dá hodně práce, a něco přitom taky spotřebují, zvláště když není teplo a ještě je vlhko. Práci včelám ušetřím, když vodu odstraním sám. A sobě taky, protože snadno vytočím.Včelám z malých buněk dám med do velké buňky na 100kg a zavíčkuji, hlídám hustotu. Musím stáčet pokud ještě med teče, potom jedině nabírat. Žádnou vrtačku, hranol, ohřívání, spirálu atd. nepoužívám. Trochu medu z minula ano, a fysiky.
http://leteckaposta.cz/493945079
B.V.

"Ano,pod akáty to nádherně voní,což znamená,jak jsem minulý týden předpověděl,že se máme na co těšit.Snad to počasí vyjde a moc se to nezprzní.Před čtrnácti dny jsem vytáčel první med s průměrem 10kg na včelstvo,který mám uskladněný v 5ti litrových sklenicích.Začíná světlat a tuhnout. Ve vrchní části sklenic pod hrdlem se vytváří mapovité krystalické prstenece,což je známka dostatečně vyzrátého medu bez vody a jsem si jistý,že tento med nezkvasí.Myslím si,že takto vyzrálého jarního medu časně vytočeného lze dosáhnout jen u úlů s větratekným dnem a s otevřenýma očkama ve všech nástavcích.Vytáčel jsem jen plně zavíčkované plásty a někdy se podivuji řadě včelařů o problémech spojených s tímto kvašením prvního medu"

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

U mě je to letos přesně naopak.Protože si také potřebuji uvolnit místo na akát,tak musím odtáčet,ale převážně nezavíčkované zásoby,ve kterých je často med hustější,než v těch zavíčkovaných,měřil jsem si vodu,a rozdíly jsou mnohdy značné.Staré pravidlo o zavíčkovaných plástech=zralý med několik posledních let neplatí. Nechci a nemůžu si dovolit znehodnocení části medné produkce,takže musím sledovat nejen kvantitu,ale i kvalitu.Letos jsem naměřil v jednom případě naprosto neuvěřitelnou hodnotu(už jsem tu o tom psal),a to 25% vody v ZAVÍČKOVANÉM medu,je to vůbec možné?Problém je,co s tou zavíčkovanou řídkou řepkou,tohle se nesmí dostat zákazníkovi na stůl.Je určitě na místě podotknout,že část celozasíťovaných den mám,ale všechny jsou uzavřené podložkou,očka mám také,ale otevřené jen v mednících,česnový klín nevyndavám,jen je na letní provoz.Tvrzení o sítech ve dně=řídký med nemusí být pravidlem,jsou tu i jiné vlivy.I bez váhy poznám,že za těch několik hodin,kdy můžou včely ven za snůškou,je značný přínos sladiny,a tou si zaplní veškeré volné místo v úle,kterou následně zpracovávají na med a ukládají.Když se tohle opakuje pořád a pořád,tak už vyzrálý med je neustále ředěn,až jsou plné buňky,které včely následně víčkují i přes to,že není úplně zahuštěn.Včelám se to zpravidla nezkazí,a to že jim ho včelař vezme?Však to nedělají pro něj,tak ať se stará.
K tomu akátu,zatím není splněna jedna z hlavních podmínek jeho medování,a to je teplota,akát meduje při vyšších teplotách,se snižující se teplotou klesá i produkce nektaru.Ale hlásí oteplování,tak se třeba dočkáme,také bych byl rád.
Zdraví Pavel

Akát produkuje dostatek nektaru již při 22-24 C. Nad 25 C příliš rychle odkvétá. To nám ale letos nehrozí. Bohužel od pondělí hlásí ochlazení na 12-16 C. Tak snad to nebude trvat dlouho.
Bronislav Gruna

P. Krátký: K tomu akátu,zatím není splněna jedna z hlavních podmínek jeho medování,a to je teplota,akát meduje při vyšších teplotách,se snižující se teplotou klesá i produkce nektaru.Ale hlásí oteplování,tak se třeba dočkáme,také bych byl rád.

"Akát produkuje dostatek nektaru již při 22-24 C. Nad 25 C příliš rychle odkvétá"

___________________________________________________________

Podle zkušeností z vltavského údolí,kde jsou skály nad řekou akáty přímo prolezlé,je nejlepší akátová snůška,když ze začátku je dosti chladno a vlhko.Rozkvetlý akát drží za chladna poměrně dlouho,a pak najednou přijdou tropické teploty,to je potom snůška jako hrom.Jeden takový rok jsem vytáčel řepku a druhý den ráno vrátil včelám vytočené souše.Přes den byly tropy,kvůli chovu matek jsem do jednoho takového včelstva šel k večeru,a vesměs všechny vrácené souše byly vydatně zacákány sladinou z akátu.Na jižní moravě se více projevuje kontinentální klima a celkově je tam tepleji,než na západnějším okraji našeho státu,takže tady spíš potřebujeme na akátový med vyšší teploty,také hodně záleží na poloze a půdě,na které ten akát roste.Přímo tady na slánsku jsou celkově velmi úrodné půdy,částečně písek,částečně jíl nebo opuka,akát zde není pravidelnou záležitostí,ale třeba loni byl,bylo na něj teplo a vlhko.Optimální teploty pro medování bych u nás posunul trochu výš(podle ing.Kamlera je to 28-30 C).
Zdraví Pavel